Radiodiagnostické oddělení

Aktuality

Nejvýše čtyři dny od objednání na preventivní vyšetření rakoviny prsu se dočkají ženy v Nemocnici Písek samotného mamografického vyšetření. Čekací doba na screeningové vyšetření rakoviny prsu se zde v posledních letech kvůli enormnímu zájmu veřejnosti neustále zvyšovala a dosahovala i několika měsíců. Písecké nemocnici se ji podařilo výrazně snížit díky organizačním a personálním změnám.

Mamografický screening rakoviny prsu, který ženám od určitého věku hradí zdravotní pojišťovny, zajišťuje Nemocnice Písek už roky. Je jedním ze dvou screeningových center v celých jižních Čechách, které se na prevenci tohoto onemocnění zaměřují. Významně se podílí na tom, že právě Jihočeský kraj je v tomto ohledu druhým nejvíce prošetřeným regionem v celé České republice, a to ze 62 procent. Právě rostoucí zájem o preventivní vyšetření rakoviny prsu prodlužoval čekací dobu, která dosahovala i čtyř měsíců. Nyní se pohybuje v řádech dnů.

„Přistoupili jsme k určitým změnám organizace práce během pracovní doby i poledních hodin a Radiodiagnostické oddělení, které toto vyšetření zajišťuje, jsme také personálně posílili. Na recepci mamografického pracoviště jsme přijali asistentku a uvolnili jsme dalšího radiologického laboranta na pořizování snímků. Výsledek – výrazné snížení čekací doby – na sebe nenechal dlouho čekat,“ uvedl předseda představenstva Nemocnice Písek Jiří Holan.

Akreditované mamografické screeningové centrum Nemocnice Písek zajišťuje rentgenové a ultrazvukové vyšetření prsou kvůli prevenci i léčbě rakoviny prsu. Ročně preventivně vyšetří kolem 11 tisíc žen. Pokud vyšetření u některé z nich přítomnost nádoru prokáže, využívá se v rámci léčby, a po jejím ukončení i ke sledování pacientek.

„Písecká nemocnice nabízí ženám s rakovinou prsu, jako jedno z mála pracovišť v jižních Čechách, komplexní diagnostiku i péči – od vyšetření, přes chirurgický zákrok, po následnou léčbu. Popřípadě léčbu organizuje. Oddělení klinické onkologie provozuje dvě ambulance a denní stacionář, kde nemocné léčí pomocí hormonální léčby, chemoterapie a v případě vybraných nádorů prsu také biologické léčby. Odbornou přípravu léčiv s cytostatiky zajišťují pracovníci nemocniční lékárny a pacientkám ji podává personál oddělení klinické onkologie v nemocničním denním stacionáři,“ řekl Jiří Holan.

Pro ženy s rakovinou prsu funguje v Nemocnici Písek ještě mamologická poradna, v níž fungují lékaři chirurgové s bohatými zkušenostmi s onkochirurgií prsu. Stabilně je v poradně sestra, která je v neustálém kontaktu s pacientkami a pomáhá jim s organizací jejich vyšetření i následným poradenstvím po zákroku. Současně s péčí nemocnice nabízí pacientkám také psychickou podporu.

„Ke každé pacientce s nádorem prsu se zde přistupuje individuálně. Ještě před započetím léčby řeší její optimální podobu multidisciplinární tým, v němž jsou zastoupeni onkolog, radiolog, chirurg a případně další specialista. Jejich rozhodnutí předcházejí rozhovory pacientky s lékařem v mamologické poradně,“ dodal předseda představenstva Nemocnice Písek Jiří Holan. 

Písecká nemocnice se zapojila do časného záchytu výdutě břišní aorty. Začíná provádět vyšetření, které na toto závažné onemocnění upozorní. Vyšetření je určeno mužům ve věku 65 až 67 let, pro něž je zvětšující se aorta tikající bombou. Při jejím prasknutí mají totiž pouze padesátiprocentní šanci na přežití.

„Získali jsme oprávnění k provádění ultrazvukového vyšetření výdutě břišní aorty. Aorta je největší tepna v těle, rozvádí krev a kyslík do důležitých orgánů, a k výduti u ní dochází nejčastěji právě v jejím břišním průběhu. Pacient nemá šanci tyto problémy včas zpozorovat. A když dojde k případnému prasknutí aorty, které se projevuje náhlou, silnou bolestí břicha spojenou s rychlým tepem, studeným potem, dušností nebo ztrátou vědomí, existuje jen velmi malá šance na jeho záchranu. Proto mu toto vyšetření může zachránit život,“ uvedl předseda představenstva Nemocnice Písek Jiří Holan. 

Na ultrazvukové vyšetření do akreditovaného pracoviště – nově i do Nemocnice Písek – odešle pacienta praktický lékař. Ten také rozhodne o dalším postupu, pokud vyšetření poukáže na riziko výdutě břišní aorty. Menší výdutě lze často řešit konzervativně, tedy upravit životosprávu a omezit rizikové faktory, například kouření. Zároveň je nutné sledovat, zda se nezvětšují. V takovém případě se doporučuje operace.

„Ultrazvukové vyšetření je neinvazivní a nebolestivé. Provádí se vleže na zádech a trvá několik málo minut. Pacientům se doporučuje přijít na lačno,“ sdělila primářka Radiodiagnostického oddělení Nemocnice Písek Hana Pašková. Dodala, že screening hradí pacientům se žádankou od praktického lékaře zdravotní pojišťovna.

Nový pilotní program zaměřený na screening výdutě břišní aorty odstartoval v České republice počátkem letošního roku. Jeho cílem je nejen časný záchyt tohoto závažného onemocnění a záchrana životů, ale také sběr klíčových dat, která zpřesní zdravotnické statistiky.

Humanitární mise s Lékaři bez hranic, které se zúčastnil anesteziolog Dominik Hes, nebo výcvik psů pro vodní záchranářství, kterému se věnuje vrchní sestra oddělení následné péče Jana Mášková, nejsou jedinými veřejně známými aktivitami zaměstnanců písecké nemocnice.  Pracuje v ní například i cestovatel, fotograf a cestopisec. Lékař Radiodiagnostického oddělení Nemocnice Písek Matúš Lašan se věnuje túrám neprobádanou krajinou, které trvají až tři čtvrtě roku, kdy pěšky ujde až tři tisíce kilometrů a k tomu fotografuje a sepisuje poznatky z trasy. Má za sebou dlouhé pěší výpravy na Slovensko, Nový Zéland, Island i do Patagonie. O svých túrách, na nichž poznal svou manželku Annu, píše a beseduje. K cestám Patagonií, Novým Zélandem a nově také Islandem vydal knihy s úžasnými fotografiemi.

Matúš Lašan cestoval a fotografoval už při studiích. Na svou první dlouhou túru se ale vydal až po dokončení medicíny – byla to Cesta hrdinů SNP, vedoucí od Dukelského průsmyku až k hradu Devín. Poté se rozhodl přejít Nový Zéland, kde na túře dlouhé tři tisíce kilometrů potkal svou manželku Annu. Společně s ní se vydal na tři tisíce kilometrů dlouhou cestu po Chile a Argentině s omezenou infrastrukturou, která protíná velkou část Patagonie a je známá jako Greater Patagonian Trail. Tisíce kilometrů ušli také na Islandu a své nejdelší dobrodružství – 6.300 kilometrů – absolvovali napříč horami Evropy z Bulharska do Španělska.

„Stejně jako práce radiologa je i cestování časově velmi náročná aktivita. V jednom okamžiku se lze věnovat jednomu nebo druhému, ale nikdy ne oběma najednou. Když jsem v nemocnici, tak se naplno věnuji medicíně, ale na túrách je to jen o zážitcích a kreativitě. Jsem rád, že mi je v písecké nemocnici umožněno věnovat se cestování,“ říká Matúš Lašan.

„My jsme v nemocnici rádi, že máme šikovného radiologa. Pak několik měsíců nejsme tolik rádi, že máme stejně šikovného cestovatele. Vrátí se, přečtu si knihu z cesty a je mi jasné, že jít musel. A jsme zase několik měsíců rádi, že máme šikovného radiologa. No a pak se zase vydá na pouť a celé se to opakuje,“ glosuje s pousmáním i pochopením ředitel Nemocnice Písek Jiří Holan.

V letošním roce si Matúš Lašan dává od tisícikilometrových projektů přestávku a zůstává „v základním táboře“, jak s nadsázkou nazývá píseckou nemocnici. Volný čas využívá k tvorbě blogu a obsahu na sociální sítě. Začíná také se psaním knihy z cesty Evropou, kterou podnikl v roce 2022. S manželkou plánují jen okruh po slovenských horách, který už mají navržený několik let, ale nikdy na něj nebyl ten správný čas. „V příštím roce bychom se ale opět rádi vydali někam dál, ale kam to bude, ještě nevíme. Láká nás vše od Ameriky po Čínu, takže spíše čekáme na to, co nás jako první nadchne a už nepustí,“ plánuje radiolog písecké nemocnice.

Blíže: www.matuslasan.com 

Myslel jsem, že připomenu 75 let života lékaře radiologa, kolegy i kamaráda Miroslava Rady, ale osud přání změnil a píši bohužel vzpomínku na přítele, který poslední popis rentgenového snímku udělal 28. prosince 2021 ve svých nedožitých 75 letech. Na druhý den jeho židle před monitorem, na kterou usedl v roce 1976, zůstala prázdná. Byl to další z píseckých doktorů, kteří skončili svou životní pouť v bílém hacafraku, kterým byla medicína takovým perpetuem, že do posledních dnů svého bytí byli aktivními zdravotníky nemocnice. 

Mirek nastoupil do nemocnice v roce 1976 jako atestovaný chirurg, ale obor vzhledem k nemoci musel změnit a stal se rentgenologem. V roce 1990 byl jmenován ředitelem v té době ještě Nemocnice s Poliklinikou v Písku. To byla doba, kdy jsme se poprvé potkali. Já poptával místo v nemocnici a nemaje známých, kteří by mne doporučili a nemaje ani rodičů lékařů, nešlo o samozřejmou věc moci být doktorem v Písku. Tehdy nebylo jednoduché sehnat místo a vybrat si obor, který by člověk po absolutoriu lékařské fakulty, mohl dělat. Lékař dostal nabídnuto, co v té chvíli v nemocnici chybělo, anebo vůbec nic. Já byl zařazen do druhé skupiny a toulal jsem se po odděleních na tzv. kolečkách, která mi alespoň absolvovat jako Písečákovi byla umožněna. A pak jsem narazil právě na ředitele Mirka. Už se asi nedovím opravdový důvod, ale jednoho dne za mnou přišel a nabídl mi jako pendlujícímu lékaři nástup na radiologii. On byl radiologem, ale většinu času mu v té době zabírala práce ředitele. A tak jsem se stal díky Mirkově funkci ředitele zastupujícím radiologem. Za to jsem mu vděčný dodnes. Přitom jsem končil fakultu s myšlenkou dělat jakýkoliv obor, jen nebýt radiologem nebo patologem. A já jsem mu vděčný i za kumšt, který mě učil spolu s ostatními na oddělení a vděčný za historky, které nám vyprávěl. Ta doba těchto bardů byla celá protkaná prací v nemocnici, nekončícím smíchem, chápáním jejich geniality, byla krásnem úspěchů i proher nad diagnosami, byla školou uvědomění si vlastních schopností. Vedle lidí tohoto ražení, vědění a charismatu jsme mohli být, růst a tiše šoupali v pokoře nohama, měnili jsme hodnotový systém svých životů. Považuji to v tom svém za nesmírný dar, že jsme právě tohoto mohli být účastníky a o to víc mne mrzí jejich odchody, o to víc mne mrzí odchod mého přítele a učitele Mirka Rady.

A jestli to čteš Mirku, tak ať jsi, kde jsi, přeji Ti smír Tvé duše a v koloběžce pořád dobitou baterii.

Síla a čest Mirku.

Jiří Holan

Pacienti písecké nemocnice budou mít od ledna 2021 k dispozici novou magnetickou rezonanci. Nerentgenový přístroj, který se využívá pro vyšetření zejména mozku, páteře a míchy, kloubů, prsů a některých vnitřních orgánů v těle, nemocnice pořizuje v rámci průběžné obnovy přístrojového vybavení.

„Obměna magnetické rezonance nás čeká po deseti letech provozu té dosavadní. Zobrazení již začalo ztrácet na potřebné kvalitě. Zařízení bude stát přibližně třicet milionů korun a jedná se o největší investici do přístrojového vybavení pro tento rok,“ řekl předseda představenstva Nemocnice Písek, a. s., MUDr. Jiří Holan, MBA.

Instalace nového přístroje bude trvat několik týdnů – důvodem jsou stavební úpravy pracoviště a zaškolení personálu. Pracoviště magnetické rezonance v písecké nemocnici proto bude od  pondělí 9. listopadu zcela mimo provoz. K plné obnově ve dvousměnném režimu dojde v polovině ledna 2021.

„Od pondělí 9. listopadu se k nám nebude možné objednávat, protože personál na pracovišti nebude přítomen. Pacienti mohou využít jiná zdravotnická zařízení, například ve Strakonicích nebo v Českých Budějovicích. Předpokládáme, že od 21. prosince bude recepce magnetické rezonance už v provozu a začneme přijímat první objednávky. Pacienty, u kterých stačí vyšetření na tomto přístroji provést až v lednu či únoru, už nebudeme posílat na jiná pracoviště a objednáme je k nám,“ sdělila Ing. Markéta Dupačová, vedoucí radiologická asistentka písecké nemocnice.

Kontakt na okolní pracoviště magnetické rezonance (MR):
MR Strakonice: 383 314 541
MR Tábor: 381 607 272
MR České Budějovice: 387 873 241
MR Jindřichův Hradec: 384 376 715
MR Příbram: 318 641 484

Pacienti písecké nemocnice budou už zanedlouho vyšetřováni novým přístrojem, nazývaným hovorově „CT“, který využívá k rozpoznání chorob rentgenových paprsků. Nemocnice jej pořídí letos v říjnu za necelých 17 milionů korun.

„Dosavadní CT neboli počítačový tomograf dosluhuje, proto po deseti letech provozu nakupujeme nový. Tento přístroj umožňuje podrobné zobrazení jednotlivých částí těla v tenkých vrstvách, vytváří 3D obrazy orgánů, jejich chorob. Využívá se při diagnostice široké škály nemocnění, dnes již hlavně v akutní diagnostice i pro vedení některých speciálních léčebných výkonů jako zavádění drénů, biopsiím, opichům nervů. V superakutní péči je nástrojem zejména v iktovém programu, dále slouží chirurgickým oborům, interně, v cévní diagnostice. Vyšetření na tomografu je přesné, rychlé, lze vyšetřit i pacienty v těžkých stavech s jistou mírou neklidu.“ uvedla primářka radiologie Nemocnice Písek, a. s. MUDr. Hana Pašková.

Přístroj s výbavou i pro centrovou péči byl vysoutěžen za přibližně 16 milionů korun. Jihočeský kraj jako jediný akcionář písecké nemocnice investičně poskytl 10 milionů korun, nemocnice z vlastních zdrojů zbytek, 6 milionů Kč. Část dalších nákladů je příprava uložení, nové podlahy, kabelové kanály a pracovní stoly. 

Nákupem nového CT ale obnova přístrojového vybavení nemocnice nekončí. „Příští rok nás po deseti letech provozu čeká obměna magnetické rezonance. Zobrazení již začalo ztrácet na potřebné kvalitě. Pořízení se odhaduje na třicet milionů korun. Jedná se o nerentgenový přístroj, který se využívá pro vyšetření zejména mozku, páteře a míchy, kloubů, prsů a některých vnitřních orgánů v těle,“ doplnil ředitel nemocnice, MUDr. Jiří Holan, MBA.

Reportáž najdete na našem facebooku.