Chirurgie-Urologie, ORL
Aktuality
15. ledna 2024
Pacienti písecké nemocnice mohou po některých operacích své lůžko opustit do 24 hodin od svého přijetí. Odejít domů krátce po zákroku jim je umožněno například po šetrné operaci kýly, křečových žil, prsů, žlučníku, hemoroidů, ale i po gynekologických zákrocích. Písečtí lékaři tyto úkony provádějí v rámci jednodenní péče, kterou od loňského roku hradí zdravotní pojišťovny.
„Z chirurgických zákroků se jedná zejména o operace kýly, varixů neboli křečových žil, prsů, žlučníku a hemoroidů. Z oboru gynekologie jde o hysteroskopii – vyšetření děložního hrdla a dutiny a případné odebrání vzorku tkáně nebo odstranění nežádoucích útvarů z této části těla, konizaci – odstranění části děložního hrdla, a zavádění pásek proti inkontinenci,“ uvedli primář Chirurgického oddělení Nemocnice Písek David Bunda a primář gynekologie Michal Turek, MBA.
Písecká nemocnice se na krátkodobou péči zaměřuje už řadu let. Do léčby zavádí nejmodernější osvědčené metody, které jsou k tělu nemocných co nejvíce šetrné, a dobu hospitalizace pacientů se snaží zkracovat na minimum. Vedle chirurgie s gynekologií jde o vybrané ortopedické zákroky, například artroskopii, operaci karpálních tunelů nebo nápravu vbočených palců. „Neustále monitorujeme trendy moderní medicíny, která nahrává krátkodobé péči. Tímto směrem bychom se rádi ubírali i my. Záleží ale i na platbách od zdravotních pojišťoven,“ řekl předseda představenstva Nemocnice Písek Jiří Holan.
Jednodenní péče v chirurgii je zařazena do úhradové vyhlášky od loňského ledna. Mezi její největší výhody patří krátkodobá hospitalizace, možnost doléčení doma, rychlejší hojení a méně komplikací, zejména infekčních, a dále snížení čekací doby na výkony. Nejedná se o akutní péči, jednodenní úkony jsou vždy plánované. „O tom, zda pacient může podstoupit zákrok formou jednodenní péče, definitivně rozhoduje lékař zdravotnického zařízení poskytujícího tuto péči. Na základě předoperačního vyšetření zhodnotí zdravotní stav pacienta a posoudí míru rizika plánovaného zákroku,“ sdělil Pavel Malina, náměstek Nemocnice Písek pro zdravotní péči.
26. června 2023
Chirurgické oddělení Nemocnice Písek bude mít od letošního července nového primáře. Stane se jím MUDr. David Bunda, který dosud působil jako vedoucí lékař stanice CH I tohoto oddělení. V pozici primáře nahradí Martu Horákovou, která odchází na jiné pracoviště.
David Bunda se narodil v roce 1972 ve Vimperku. Vystudoval obor Všeobecné lékařství na 2. lékařské fakultě Univerzity Karlovy. Ještě před píseckou nemocnicí pracoval jako chirurg ve Vimperku a v Prachaticích. V Nemocnici Písek se dosud věnoval péči o ambulantní i hospitalizované pacienty na lůžkách chirurgického oddělení, operoval a působil v lékařských konziliích nemocnice, kde se v rámci své odbornosti vyjadřoval k léčbě pacientů ostatních oddělení.
„Chirurgické oddělení je nedílnou součástí Nemocnice Písek s návazností na všechny její ostatní obory. A to jak odborně, tak ekonomicky. Rozsahem péče přesahuje písecký region – stará se o nemocné z jiných okresů, kteří vyhledávají jeho služby v ambulantním i v hospitalizačním režimu,“ řekl David Bunda.
V pozici primáře chce udržet a rozvíjet už dosažené kvality písecké chirurgie a snažit se o trvalý rozvoj a zlepšování poskytované péče. „To vše s cílem zlepšování podmínek a výsledků jak pro nemocné, tak pro naše zaměstnance, kteří o ně pečují,“ dodal.
22. května 2023
Odborníci z různých medicínských oborů, kteří se zabývají diagnostikou a léčbou onemocnění prsu, se po roce opět setkají v Písku. Na pátém Píseckém mamologickém dni budou sdílet své zkušenosti s léčbou nádorů prsu i novými trendy v diagnostice i následné péči o nemocné. Akci připravuje na 26. května Oddělení chirurgie Nemocnice Písek.
Nádor prsu je nejčastějším nádorovým onemocněním žen. Ročně jím v České republice onemocní až sedm tisíc žen a jeho výskyt stále stoupá. Naopak úmrtnost se vzhledem k existenci preventivního programu, dobrým diagnostických a léčebným možnostem daří už řadu let udržovat na dvou tisících ročně.
„Rozlišujeme více druhů nádorů, stejně jako máme více léčebných možností – od operace až po onkologickou léčbu. V naší nemocnici zajišťujeme komplexní léčbu i operativu. S pacientkami jsme v kontaktu prostřednictvím mamologické poradny, vyšetřujeme je v mamografickém centru. Ke každé pacientce přistupujeme individuálně a její optimální léčbu řešíme v širším týmu specialistů,“ uvedla Marta Horáková, primářka Oddělení chirurgie Nemocnice Písek a vedoucí lékařka mamologické poradny.
Podotkla, že karcinom prsu nepostihuje jen ženy, ale také muže. V České republice se jedná o desítky případů ročně. „Na letošním mamologickém dni se budeme zabývat právě i problematikou mužských prsních nádorů,“ řekla Marta Horáková.
Na akci vystoupí například patolog Zdeněk Kinkor z Bioptické laboratoře v Plzni, kde vyšetřují vzorky tkání pacientů i fungují jako konzultační pracoviště pro Písek. O anatomii prsu a uzlinách v podpaží bude mluvit David Kachlík z Ústavu anatomie 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a vybrané chirurgické postupy představí Karel Rauš z Ústavu pro péči o matku a dítě v Praze, s nímž písečtí zdravotníci v oblasti operativy dlouhodobě spolupracují.
Program
Pro účast na Písecký mamologický den je nutné se jmenovitě zaregistrovat!
REGISTRACE
3. května 2023
Moderní laparoskopické operace tlustého střeva a konečníku, na které se specializují chirurgové z písecké nemocnice, přinesly překvapivé výsledky: průměrná doba hospitalizace pacientů se zkrátila o polovinu. I po náročných zákrocích, například odstranění pravé poloviny tlustého střeva, může být pacient doma už třetí den. Hospitalizace při operaci tradiční metodou přitom trvá i déle než týden.
„Šetrným zákrokům se v posledních letech intenzívně věnujeme. Laparoskopické operace, které zasahují do těla jen v nezbytně nutné míře, už zdaleka neprovádíme jen doplňkově – zavedli jsme je jako standard i u těch nejnáročnějších případů,“ uvedl zástupce primářky Chirurgického oddělení Nemocnice Písek Pavel Suchomel.
Mezi náročné operace, které se v Písku daří provádět laparoskopicky, patří i odstranění části tlustého střeva. K tomu jsou lékaři nuceni přistoupit v případě, že pacient trpí jedním z nejčastějších nádorových onemocnění v Česku, karcinomem tlustého střeva a konečníku. „Z několika drobných řezů, jeden či dva centimetry dlouhých, zavedeme do dutiny břišní kameru a nástroje. Řez, který slouží k odstranění nemocné části tlustého střeva, není větší, než jaký se provádí u odstranění střeva slepého,“ řekl lékař.
Po šetrné operaci následuje rekonvalescence metodou ERAS (Enhanced Recovery After Surgery), kterou pro lepší zotavení po zákroku vyvinul dánský profesor Henrik Kehlet. „Pacient je schopen už pár hodin po operaci sedět, následující den se může postavit nebo jíst polévku. Namísto opiátů, drénů, sond či cévek, které používáme jen minimálně, od nás dostává žvýkačky pro lepší tvorbu slin a podporu zažívání,“ vysvětluje Suchomel. Rekonvalescence se účastní také fyzioterapeut či psycholog, zapojena je i pacientova rodina. Samotný pacient má doporučeno denně se hýbat, věnovat se například rychlé chůzi nebo Nordic Walking.
Průměrná doba hospitalizace v písecké nemocnici se významně snížila nejen u odstranění části tlustého střeva. Za posledních pět let klesla u všech výkonů na tlustém střevě z 13,5 dne na 5,7 dne. U operací konečníku z 11,5 dne na 7,7 dne.
Rakovina tlustého střeva a konečníku patří mezi civilizační choroby a připisuje se mimo jiné nezdravému životnímu stylu. Pavel Suchomel upozorňuje, že naděje na její vyléčení je podstatně vyšší, pokud pacient přijde včas. I tomu se Nemocnice Písek snaží pomáhat. Pacientům je k dispozici ambulance, každý čtvrtek od 9 do 12 hodin je pak otevřena speciální poradna pro nádorová onemocnění zažívacího traktu.
28. dubna 2023
Odborníci na rakovinu prsu i jejich kolegové z oborů příbuzných a spolupracujících se opět setkají v Písku, aby diskutovali o tomto závažném onemocnění. Na pátek 26. května 2023 se pro ně připravuje Písecký mamologický den. Přednášející budou v kongresovém sálu nemocnice prezentovat novinky ze svého oboru a diskutovat o prevenci, diagnostice, léčbě a návazné terapii rakoviny prsu. Program zde.
Pro účast na Písecký mamologický den je nutné se jmenovitě zaregistrovat!
18. ledna 2023
Ještě šetrnější ošetření čeká pacienty, kteří se rozhodli pro léčbu křečových žil v písecké nemocnici. Lékaři chirurgického oddělení tam už několik měsíců používají nový laser, díky němuž je odstranění křečových žil bezbolestné a velmi ohleduplné k tělu pacientů. Ti mohou krátce po zákroku nemocnici opustit.
„Laser využíváme k odstranění varixů neboli křečových žil přibližně dvacet let. Už několik měsíců ale máme k dispozici přístroj nový, který působí pouze v žíle, s níž pracujeme. Oproti našemu dřívějšímu přístroji je tedy ještě mnohem šetrnější a maximálně zkracuje pobyt pacienta v nemocnici. Rutinně jej využíváme od loňského podzimu a už jsme s ním ošetřili desítky pacientů,“ uvedl Jaromír Krška, lékař Oddělení chirurgie v Nemocnici Písek, a.s.
Ošetření varixů novým laserem, který nemocnice zakoupila za téměř 600 tisíc korun, se obejde bez jediného stehu. Laserové vlákno se do žíly zavede malým vpichem, poté se spustí laser, který žílu uzavře, a ona se v těle během několika týdnů změní ve vazivový nitkovitý pruh. Pacienti opouštějí nemocnici do několika hodin. Mají doporučeno po 6 týdnů nosit kompresní punčochy, díky nimž se končetiny lépe hojí. K běžným činnostem se vracejí v podstatě okamžitě.
„Tímto způsobem lze léčit takřka všechny pacienty. V písecké nemocnici nabízíme i klasickou operaci varixů, při které se hlavní povrchová žíla chirurgicky odstraňuje. To je spojené s delší rekonvalescencí a větší bolestivostí, ostatně jako každý jiný větší invazívní zákrok,“ řekl Jaromír Krška.
Ošetření křečových žil laserem, laserové vlákno, zatím nehradí zdravotní pojišťovny. Za ošetření jedné končetiny zaplatí pacienti písecké nemocnice dvacet tisíc korun.
Varixy jsou nejčastějším žilním onemocněním. Vznikají zvýšením žilního tlaku v povrchových žilách. Jejich vznik ovlivňují zejména genetické předpoklady, sedavý životní styl, hormony a těhotenství. Vyskytují se více u žen a dále s přibývajícím věkem. Konzervativní léčba medikamenty nemoc pouze zbrzďuje, ale kurativně nevyřeší. To dokáže jen operační výkon.
30. prosince 2022
Centrum pro řešení kýly Nemocnice Písek před několika dny operovalo pacienta s břišní kýlou pomocí konstrukce Fasciotens. Ta umožňuje uzavírat velké kýly i bez složité rekonstrukce břišních stěn. Písečtí chirurgové tuto metodu použili jako třetí v celé České republice. A výsledek? Pacient má velkou břišní kýlu uzavřenu, zdárně se zotavuje a cítí se dobře.
„Operace velké kýly, respektive uzavření velkého defektu, je často obtížná. U mladších pacientů s pevným břichem je navíc komplikuje napětí, které v postižené oblasti vzniká přiblížením okrajů branky kýly. Abychom velké branky kýly v pevném břiše uzavřeli, musíme složitě rekonstruovat břišní stěnu. Metoda Fasciotens umožňuje zvětšit břišní stěnu tak, aby bylo možné okraje povázky – nejpevnější části břišní stěny – uzavřít i bez chirurgické rekonstrukce,“ uvedla MUDr. Marta Horáková, primářka Oddělení Chirurgie – Urologie, ORL Nemocnice Písek.
Nová metoda spočívá v postupném řízeném protahování břišní tkáně na přístroji Fasciotens od společnosti Dalhausen, který si písečtí chirurgové na operaci od výrobce vypůjčili. Ten plní funkci jakéhosi rámu s utahovacími kolíky. Během půlhodinového natahování je tkáň delší o několik centimetrů, což umožňuje kýlu bez napětí uzavřít. Navíc při zachování celistvosti břišní stěny.
Podle lékařů je nová metoda vhodná pouze pro část pacientů s kýlou. „Nemá smysl ji využívat u osob, kde lze okraje bezpečně přiblížit bez napětí. Ani u pacientů s menší kýlou,“ řekla Marta Horáková s tím, že u každého pacienta se volí jiný postup. „V píseckém kýlním centru nabízíme různé metody uzavření kýly. Ke každému pacientovi přistupuje individuálně a hledáme shodu v jeho představě a našem doporučení,“ doplnila primářka.
Centrum pro řešení kýly je jedním z osmi center písecké nemocnice a je určeno pacientům s kýlou tříselnou, břišní, pupeční, stehenní a v jizvě. Zkušení chirurgové zavádí do léčby nejmodernější osvědčené metody, které jsou maximálně šetrné. „O nové metodě Fasciotens jsem se dozvěděl na odborném kongresu. Zmínil jsem se o ní paní primářce a ta ji představila řediteli nemocnice. Následovalo další vzdělávání, příprava, výběr vhodného pacienta…,“ sdělil MUDr. Ladislav Kofroň z chirurgického oddělení písecké nemocnice, který prvního pacienta operoval společně s primářkou Horákovou.
6. května 2022
Odborníci na rakovinu prsu i jejich kolegové z oborů příbuzných a spolupracujících se po dvou letech opět setkají v Písku, aby diskutovali o tomto závažném onemocnění. Na pátek 27. května 2022 se pro ně připravuje Písecký mamologický den. Přednášející budou v kongresovém sálu nemocnice prezentovat novinky ze svého oboru a diskutovat o prevenci, diagnostice, léčbě a návazné terapii rakoviny prsu. Program zde.
REGISTRACE
Pro účast na Písecký mamologický den je nutné se jmenovitě zaregistrovat! KAPACITA AKCE JE JIŹ NAPLNĚNA.
26. srpna 2021
Po nuceném omezení operací štítné žlázy kvůli pandemii Covid-19 s těmito zákroky v písecké nemocnici opět začínají. A rovnou moderněji! S novým diagnostickým přístrojem a v rekonstruovaných prostorách.
Onemocnění štítné žlázy postihuje pět procent české populace, u žen středního a vyššího věku až patnáct procent. Většinou se jedná zhoubné i nezhoubné nádory nebo záněty. Při operaci je nejčastěji odstraněn jeden nebo oba laloky. Mezi nejzávažnější komplikace této nemoci patří poranění zvratného nervu způsobující poranění hlasivek a změnu hlasu, k němuž dochází až u tří procent všech pacientů.
„Od září bude automatickou součástí operace v naší nemocnici monitorování nervu. Díky němu budeme mít větší jistotou o poloze zvratného nervu,“ uvedla primářka Chirurgického oddělení Nemocnice Písek, a. s., MUDr. Marta Horáková.
O monitorování se postará přístroj v hodnotě půl milionu korun, který bude písecké nemocnici dlouhodobě zapůjčen. A nepůjde o jediné zlepšení péče o pacienty. Ti budou od září ve zrekonstruovaných prostorách chirurgického oddělení v pavilonu CHI. Hospitalizace tak bude komfortnější. „Budou mít k dispozici dvoulůžkové pokoje s vlastním sociálním zázemím i nadstandardní pokoje,“ řekla Marta Horáková.
Právě ona se v písecké nemocnici osobně věnuje operacím štítné žlázy. Své vzdělání a erudici v tomto oboru získala ve Fakultní nemocnici Motol, kde mnoho let působil profesor Josef Dvořák – zakladatel přední české školy chirurgie štítné žlázy.
17. srpna 2021
Pacienti, kteří si k operaci zhoubného nádoru střev vyberou Nemocnici Písek, mají stejně velkou šanci na vyléčení, jako když ji podstoupí ve velké fakultní nemocnici. Vyplývá to ze statistiky tohoto onemocnění z let 2012 – 2019, kterou zpracovali písečtí chirurgové.
„Téměř 300 pacientů, které jsme operovali akutně nebo plánovaně pro zhoubný nádor střev, mělo vysokou šanci na vyléčení. Jedná se o šedesát procent všech našich pacientů s rakovinou střev, kteří po operaci žili nebo žijí více než pět let. Takový výsledek operací je srovnatelný s univerzitními klinikami, respektive velkými fakultními nemocnicemi a vyspělými zdravotnickými zařízeními ve světě,“ uvedla primářka Chirurgického oddělení Nemocnice Písek, a. s., MUDr. Marta Horáková. „Šanci na vyléčení neměli zejména ti, kteří přišli do nemocnice pozdě, tedy v pokročilém stadiu onemocnění,“ doplnila.
Vynikající bilance výsledků operací zhoubných nádorů střeva v Písku si všiml MUDr. Július Örhalmi – předseda Koloproktologické sekce České chirurgické společnosti, který do Písku přijel letos v červenci osobně podpořit chirurgy při zdokonalování laparoskopických operací střev v této nemocnici. Ti sice už v minulosti zhoubný nádor střev laparoskopicky operovali, ale pouze u několika pacientů. „Protože držíme krok se světovou medicínou, chceme, aby se laparoskopické operace tlustého střeva staly na našem pracovišti standardem. A právě to je cílem spolupráce s Júliusem Örhalmim,“ řekla Marta Horáková.
Zároveň doplnila, že laparoskopicky nelze operovat každého pacienta. „Asi deset procent pacientů má nepříznivé anatomické poměry a laparoskopie se musí změnit na otevřený výkon. V žádném případě proto nelze otevřenou operativu zavrhnout,“ sdělila primářka chirurgie.
Rakovina tlustého střeva patří mezi tři nejčastější nádorová onemocnění v České republice. Každoročně jí onemocní šest tisíc Čechů, zejména ve věku mezi 63 a 77 lety. V posledních letech se stále častěji vyskytuje u osob mladších 60 let. Důvodem onemocnění u mladších ročníků jsou zejména špatné stravovací návyky, tedy nadměrná konzumace uzenin a červeného masa, nadbytečný kalorický příjem nebo nedostatek vlákniny. Rizikovým faktorem je také obezita. Mezi příznaky nádoru střev patří krev ve stolici, střídání průjmu a zácpy či hlen ve stolici. Nemoc se nejčastěji zjistí při preventivním vyšetření střev, takzvané kolonoskopii. Pokud je odhalena včas, je velmi dobře léčitelná.
28. dubna 2021
Medici, kteří si pro svou stáž vyberou píseckou nemocnici, se učí operovat na některých částech těla prasete. V rámci pětihodinového kurzu nacvičují například šití kůže nebo sešívání střeva. Vše pod dohledem zkušených chirurgů.
Kurz operačních technik, který Oddělení chirurgie Nemocnice Písek pořádá v rámci výuky mediků, se zaměřuje na praktický nácvik chirurgických metod. Jejich základům se budoucí lékaři učí otevřeně i laparoskopicky. „Studenti si osvojují názvosloví chirurgických nástrojů i jejich držení, učí se základním rozdílům ve využití šicích materiálů. Na prasečích nohách nacvičují šití kůže, na prasečích vnitřnostech zase oddělování tkání, steh na střevo,“ uvedla primářka Oddělení chirurgie Nemocnice Písek, a. s., MUDr. Marta Horáková.
Právě praktické dovednosti studentům lékařských fakult chybí. Upozornil na to unikátní průzkum Medici 2020, který se uskutečnil mezi studenty osmi lékařských fakult. Většina dotazovaných upozornila na nedostatečné procvičování dovedností nebo dokonce žádnou praktickou zkušenost z některých oblastí medicíny. Zejména kvůli nedostatku praktických zkušeností ze škol se medici kromě studia věnovali i dobrovolné praxi. Většina z nich uvedla, že právě praxe měla zásadní nebo velký vliv na rozvoj jejich klinických dovedností.
Nemocnice nabízí Kurz operačních technik zatím pouze medikům. Zvažuje, že jej začne nabízet i mladým lékařům a zdravotním sestrám se zájmem o práci chirurgů. „Tímto způsobem jsme schopni vyškolit osm osob měsíčně, což je maximální kapacita kurzu a četnost, kterou naši lektoři zvládnou,“ dodala Marta Horáková.
6. dubna 2021
30. březen 2021 byl posledním dnem života medicínské legendy emeritního primáře chirurgie Václava Čečelovského. Těžko napsat něco nebolavého o člověku, který znamenal pro tisíce operovaných život, pro některé kamaráda, pro řadu autoritu, pro mne také život o službách a při nich noční boje na sálech a vyšetřovnách, krásné chvíle u dávných příběhů chirurgie, bitvy za nové cesty medicíny na kongresech. Přitom doma u cirkulárky a v brázdě brambor na traktoru by v něm chirurga s rukama hodináře nikdo nehledal.
Byl i cholerikem, ale nesouměřitelně výš stála jeho genialita operatéra, člověka, který s úsporně logickým uvažováním dokonale vládl svým rukám. Ony pak skalpelem vracely nemocné z hranic druhých břehů. Jeho umanutost a obří medicínské nutkání byly darem pro pacienty a my jej často jen stěží brzdili, aby nezačal operovat už v čekárně, nebo předsálí. Právě pro řadu lidí obtížně přijímaná urputnost a jeho tvrdošíjnost byly namíchané v tom nejlepším terapeutickém poměru s normálností člověka, s přirozeností mistra.
Svou pouť v nemocnici začal před 55 lety a já děkuji, že jsem s ním mohl 31 let putovat a sdílet zápasy, bitvy, vítězství, ale i prohry, a to o nemocnici, chirurgii, jeho, nás, pacienty i ostatní ve špitále. Stal se už dávno legendou a přitom do poslední minuty svého života byl aktivním lékařem nemocnice. Možná právě pro svou jinakost a dnes těžko uvěřitelné nasazení, vnímám smrt takového člověka za nikým nenahraditelnou ztrátu. Odmítám tvrzení, že každý je nahraditelný. Tito lidé, kteří změnili řemeslo svého kumštu ve své době v naprostou dokonalost, změnili nemocnici v chrám opravdové pomoci a změnili i nás, tito lidé nahraditelní nejsou. Nemocnice i chirurgie už budou jinými. Budou bez Vaška. Já doufám, že ten rapl, až za ním půjdu na stopičku, mi v pekle nebo nebi řekne: „nic jste od mojí smrti úplně nezkazili“. Tak moc si ho vážím a tak moc mi chybí.
Čest jeho památce.
Jiří Holan
3. března 2021
Písecká nemocnice nabízí jako jedno z málo pracovišť v jižních Čechách komplexní diagnostiku i léčbu ženám s rakovinou prsu. Součástí zdejších služeb je také mamologická poradna, v plánu pak pořádání setkání pacientek k předávání zkušeností. Vzhledem k tomu, že karcinom prsu je nejčastějším nádorovým onemocněním žen a postihne až sedm tisíc Češek ročně, je rozvoj mamologické péče v Písku velmi vítaný.
„Léčba nádoru prsu je především týmová práce. Druhů rakoviny prsu je mnoho a postihuje ženy různého věku. Konkrétní léčbu proto doslova šijeme každé pacientce na míru. Tomu odpovídá i chirurgický zákrok, který provedeme. Pokud to technicky lze a je to i v souladu s přáním pacientky, prs zachováme, přičemž výkon doplníme ozářením. Můžeme ale vyhovět i ženám, které si nepřejí ozáření, protože se bojí komplikací,“ uvedla MUDr. Marta Horáková, primářka Oddělení chirurgie Nemocnice Písek, a. s., a vedoucí lékařka zdejší mamologické poradny.
Písecká nemocnice zajišťuje komplexní léčbu i operativu. Spolupracuje přitom s velkými onkologickými centry v Praze. „Většině žen jsme schopni prs zachovat. Pokud provádíme operaci celého prsu, je to kvůli pokročilosti nádoru nebo jeho velikosti,“ řekla primářka.
Ke každé pacientce s nádorem prsu se přistupuje individuálně a ještě před započetím léčby její optimální léčbu řeší multidisciplinární tým, v němž jsou zastoupeni onkolog, radiolog, chirurg a případně další specialista. Jejich rozhodnutí předcházejí rozhovory pacientky s lékařkou v mamologické poradně. Ta funguje každé úterý od 11 do 15 hodin a střídají se v ní primářka Marta Horáková a lékařka Anna Kolesniková. Stabilně je v poradně sestra Ilona Molíková, která je v neustálém kontaktu s pacientkami a pomáhá jim s organizací jejich vyšetření i následným poradenstvím po zákroku.
Léčbu rakoviny prsu v písecké nemocnici významně posunulo vpřed vyšetření tzv. strážných (sentinelových) uzlin prostřednictvím feromagnetické látky. Pacientku díky němu vyšetří i odoperují na tomto pracovišti. „Operace prsu se skládá ze dvou částí: odstranění zhoubného nádoru v prsu a dále odstranění uzlin, v nichž mohou být také rakovinné buňky. Dříve se při zhoubném nádoru odstraňovaly všechny uzliny z podpaždí, což některým ženám působilo až několikaleté komplikace v podobě otoků horní končetiny. Už několik let se proto provádí zákrok, při němž se odstraní první uzlina na začátku podpaždí a ta se během samotné operace také vyšetří. Pokud neobsahuje nádorové buňky, ostatní uzliny se ponechávají a žena je ušetřena zmíněných komplikací,“ řekla Marta Horáková.
Péči pro ženy s rakovinou prsu chce nemocnice v Písku ale posunout ještě dále. Plánuje organizovat pravidelná setkávání pacientek, která budou sloužit k předávání zkušeností nemocných a uzdravených. Pokud to epidemiologická situace dovolí, první taková skupina se sejde letos v září v prostorách pavilonu spirituální péče.
5. ledna 2021
V souladu s Mimořádným opatření Ministerstva zdravotnictví ČR se v Nemocnici Písek, a.s. s účinností od 31.12.2020 zastavuje příjem nových pacientů k plánované lůžkové péči (plánovanou péčí se rozumí, péče která není neodkladná, akutní a nezbytná). Pacienty, kteří jsou již objednáni, se budeme snažit v maximální možné míře telefonicky oslovit a domluvit s nimi jiný možný termín; žádáme současně pacienty, kteří telefonicky kontaktováni nebudou (např. z důvodu absence kontaktních údajů na ně), aby se aktivně telefonicky spojili s příslušným oddělením, potřebné kontakty jsou uvedeny na našich webových stránkách. Opatření se netýká léčby akutních onemocnění a onemocnění, jejichž odklad by mohl vést k poškození zdraví pacientů. Plánovaná ambulantní péče omezena není.
23. listopadu 2020
Pacienti hospitalizovaní na písecké chirurgii budou mít více pohodlí a soukromí. Poté, co Nemocnice Písek, a. s., v uplynulých dnech dokončila rekonstrukci lůžkové stanice chirurgického oddělení, mohou využívat nové pokoje s moderním hygienickým zázemím.
„Pacienti budou na pokojích s vlastním hygienickým zázemím maximálně po dvou, k dispozici jsou jim nové sprchy i nový nábytek. Na pokojích i chodbách je lepší osvětlení a moderní signalizační systém ke komunikaci pacientů se zdravotními sestrami a personálem mezi sebou. Na stanici jsou nové jídelní stoly a židle. Přibyly také dva nadstandardní pokoje, o které je velký zájem,“ uvedla MUDr. Marta Horáková, primářka Oddělení chirurgie Nemocnice Písek, a. s., které ročně provede 1500 operací.
Modernizace přispěla ke zvýšení komfortu hospitalizovaných pacientů a ke zlepšení hygienických a epidemiologických podmínek. „Oddělení se nachází ve třicet let staré budově. Tomu odpovídalo také dispoziční řešení pokojů. Záměrem investora byla modernizace a celková optimalizace jeho provozu. Z původně třílůžkových pokojů tak vznikly pokoje dvoulůžkové, každý se samostatným zázemím,“ řekl Ing. Miroslav Sekyra, vedoucí Provozně technického oddělení Nemocnice Písek, a. s.
Rekonstrukce lůžkové stanice chirurgie stála takřka 15 milionů korun, 7 milionů přitom uhradil Jihočeský kraj jediný akcionář písecké nemocnice. Na stavbě se pracovalo od poloviny letních prázdnin do října.
1. října 2019
Jako jediní v Jihočeském kraji a třetí v celé České republice provádí v písecké nemocnici zákrok, který je součástí léčby rakoviny prsu - vyšetření a odstranění sentinelových uzlin prostřednictvím feromagnetické látky. V Písku tento zákrok provádějí od letošního července.
Chirurgické oddělení Nemocnice Písek, a. s., provede ročně zhruba 100 operací zhoubných nádorů prsu, dalších přibližně 50 se týká nezhoubných onemocnění. Výkon se skládá ze dvou částí: odstranění zhoubného nádoru v prsu a dále odstranění uzlin, v nichž mohou být také rakovinné buňky. „V minulosti se při zhoubném nádoru odstraňovaly všechny uzliny z podpaždí. Některé ženy měly po jejich odstranění dlouhodobé, až několikaleté komplikace ve smyslu otoků horní končetiny. Tyto otoky jsou nepříjemné a zhoršují kvalitu života, zejména pokud se vyskytují na dominantní končetině,“ uvedla MUDr. Marta Horáková, primářka Chirurgického oddělení Nemocnice Písek, a. s.
Už několik let se proto běžně provádí tzv. detekce sentinelové uzliny (neboli strážní uzliny). Výkon spočívá v odstranění první uzliny na začátku podpaždí, nejblíže nádoru, a jeho následném vyšetření během samotné operace, kdy se do dvaceti minut stanoví, zda je uzlina postižena rakovinou. Pokud neobsahuje nádorové buňky, ostatní uzliny se ponechávají a žena je ušetřena zmíněných komplikací. „Označení první uzliny se může provádět barvou, což není příliš přesné, nebo radioaktivní látkou, která je dostupná jen na odděleních nukleární medicíny. Ani tento zákrok ale není pro pacientky příliš komfortní, protože se musejí nechat den před operací odvézt sanitou do jiného zdravotního zařízení, kde je uzlina den předem označena radionuklidem. Po návratu se musí operovat hned ráno další den, než radioaktivita vyprchá,“ upřesnila primářka Horáková.
Písecká nemocnice nyní jako třetí v ČR a jediná v jižních Čechách používá ke značení strážní uzliny feromagnetickou látku bez potřeby nukleární medicíny. Pacientku díky tomu vyšetří i odoperují na jednom pracovišti, v Písku, nemusí nikam cestovat. Signál z uzliny lze navíc detekovat dalších sedm dnů, operace první den není nezbytná.
„V oblasti léčby nádoru prsu jdeme s dobou. Je to jedna z hlavních náplní nejen našeho chirurgického pracoviště, ale celé nemocnice, která jako jediné krajské lůžkové zařízení disponuje skríningovém mamografem. Všechny pacientky s nádorem prsu řeší tým, v němž jsou zastoupeni onkolog, radiolog, chirurg a případně další specialista. Ke každé pacientce přistupujeme individuálně a ještě před započetím léčby se dohodneme na optimálním postupu. Úzce spolupracujeme s Ústavem péče o matku a dítě, kde se provádí stovky operací tohoto typu ročně a je největším republikovým centrem pro léčbu nádoru prsu,“ doplnila primářka písecké nemocnice.
Reportáž o této metodě najdete na našem facebooku.
10. září 2019
Město Písek bude opět dějištěm Pochodu Za zdravé chlapy, jehož cílem je upozornit na prevenci urologických onemocnění, například prostaty. Ten se půjde už pošesté a pořadatel – Nemocnice Písek, a. s., zve i letos účastníky na odlehčenou téměř happeningovou akci.
Pochod je v tomto roce naplánován na středu 18. září. Odstartuje v 16 hodin od vstupní brány písecké nemocnice. Trasa pochodu povede tradičně přes Bakaláře, kolem kostela a dále na Florián. V tomto místě bude první informační roll-up s vystoupením lékařů urologického oddělení písecké nemocnice na téma onemocnění ledvin a močových cest. Poté se půjde směrem k poště a dále do Palackého sadů k restauraci U Reinerů, kde bude druhé zastavení a přednáška na téma onemocnění prostaty. Poté pochod zamíří zpět na Velké náměstí a z něj ke Kamennému mostu. Tam je připraveno třetí zastavení s prezentací onemocnění mužských reprodukčních orgánů. Po celou cestu budou účastníci akce kolemjdoucím rozdávat informační letáky, na zastaveních jsou k dispozici i urologické nástroje a přístroje ke zhlédnutí a zkusmé manipulaci. Za mostem se pochod vydá podél řeky k cíli - do areálu na Ostrově. Tam bude kolem 19. hodiny následovat oficiální zakončení a posezení. Večer zpříjemní i hudební produkce.
„Symbolem akce jsou trenky. Všem účastníkům budeme před samotným startem u písecké nemocnice od půl čtvrté rozdávat tyrkysová trika a také poukaz v hodnotě 90 korun pro konzumaci v závěru happeningové akce na Ostrově,“ řekl ředitel Nemocnice Písek, a. s., MUDr. Jiří Holan, MBA.
Cílem pochodu je, podobně jako v případě růžového Avon pochodu u žen, upozornit na nebezpečí onemocnění prostaty a důležitost prevence. Rakovinou prostaty trpí stále více mužů. V posledních 15 letech se výskyt tohoto onemocnění v České republice téměř ztrojnásobil. Počet nově vzniklých onemocnění rakoviny prostaty je v jižních Čechách 58 na 100 tisíc obyvatel. Jedná se o nejčastější nádorové onemocnění mužů vůbec.
Reportáž a fotografie z Pochodu v Píseckém deníku a na našem facebooku.
15. května 2019
Odborníci na rakovinu prsu se stejně jako každý rok sjedou do Písku také letos, aby diskutovali o tomto závažném onemocnění. V pátek 31. května se v tamní nemocnici potkají na Píseckém mamologickém dni 2019. Právě Nemocnice Písek, a. s., je známa svým komplexním přístupem k řešení tohoto onemocnění – od prevence, diagnostiky, chirurgického zákroku až po následnou léčbu a psychologickou terapii.
Rakovina prsu je nejčastějším nádorovým onemocněním žen. V České republice jím každoročně onemocní až 7 tisíc žen. Díky screeningovému programu, kdy ženy od 45 let docházejí na vyšetření prsů každé dva roky, je možný včasný záchyt tohoto onemocnění, kdy je vyšší šance na uzdravení.
„Problematika rakoviny prsu se dotýká více oborů, proto je konference zaměřena na odborníky jak z chirurgie, onkologie, tak i radiodiagnostiky. Konference se každoročně odehrává v přátelském duchu, přímo v kongresovým sálu nemocnice a přednášející jsou z mnoha renomovaných českých pracovišť. Jedná se o špičkové lékaře zabývající se touto problematikou a kromě oficiálního programu očekáváme i výměnu zkušeností a řadu debat,“ uvedla primářka Chirurgického oddělení Nemocnice Písek, a. s., MUDr. Marta Horáková.
Akreditované mamografické centrum písecké nemocnice ročně preventivně vyšetří přibližně osm tisíc žen a dalších několik tisíc pacientek přijde na diagnostické vyšetření poté, když je v prsu již něco hmatného. Funguje už jedenáct let a v jižních Čechách je jediným mamografickým screeningovým centrem, které nepatří žádnému soukromému subjektu. Řadí se mezi deset nejlepších mamografických screeningových pracovišť v České republice. „Naše centrum je v Jihočeském kraji také jediné, které je součástí lůžkového zdravotnického zařízení. Součástí nemocnice je i laboratoř patologie ke stanovení stupně nádoru a průběhu další léčby po operačním výkonu ve spolupráci s oddělením onkologie. Mamární tým pod jednou střechou v Písku je významnou výhodou v rychlosti a realizaci léčby karcinomu prsu,“ uvedl ředitel Nemocnice Písek, a. s., MUDr. Jiří Holan, MBA, který je zároveň vedoucím lékařem Mamografického screeningového centra.
Reportáž z konference najdete na našem facebooku.
14. září 2018
Ukázky urologických vyšetřovacích pomůcek a přístrojů se těšily největšímu zájmu účastníků letošního už pátého ročníku Pochodu Za zdravé chlapy.
K vidění byl jednorázový flexibilní ureterorenoskop včetně video věže od firmy Medial. Jedná se o přístroj určený k odstraňování močových kamenů z ledviny endoskopickou cestou, čili přirozenou přes močové cesty. Laparoskopický trenažér firmy Olympus přilákal i náhodné kolemjdoucí a každý si mohl vyzkoušet, že laparoskopické operace nejsou nic jednoduchého. Více fotografií na našem facebooku.
28. května 2018
Až stovka odborníků na rakovinu prsu se chystá do Písku, aby diskutovala o tomto závažném onemocnění, které postihuje stále větší procento žen. V pátek 1. června se v písecké nemocnici bude konat Písecký mamologický den 2018. Právě Nemocnice Písek, a. s., je známa svým komplexním přístupem k řešení tohoto onemocnění – od prevence, diagnostiky, chirurgického zákroku až po následnou léčbu a psychologickou terapii.
„V České republice se ročně objeví pět až šest tisíc případů nových zhoubných nádorů. Onemocnění postihuje stále mladší ženy a je na prvním místě příčin úmrtí na nádorové onemocnění u žen – ročně si vyžádá kolem dvou tisíc úmrtí. Nádorům prsu je věnovaná velká část výzkumu a díky novým poznatkům se nám daří držet úmrtnost na stále stejných číslech, přestože výskyt onemocnění má stoupající tendenci,“ uvedl ředitel Nemocnice Písek, a. s., MUDr. Jiří Holan, MBA, který je zároveň vedoucím lékařem Mamografického screeningového centra.
Akreditované mamografické centrum písecké nemocnice ročně preventivně vyšetří přibližně osm tisíc žen a dalších několik tisíc pacientek přijde na diagnostické vyšetření poté, když je v prsu něco hmatatelného. Funguje už jedenáct let a v jižních Čechách je jediným mamografickým screeningovým centrem, které nepatří žádnému soukromému subjektu. Toto centrum je v Jihočeském kraji také jediné, které je součástí lůžkového zdravotnického zařízení.
Mamologický den, který již druhým rokem pořádá chirurgické oddělení nabídne několik přednášek. „Zástupci chirurgického oddělení písecké nemocnice přiblíží výsledky svého pracoviště za posledních deset let, bude se hovořit o významu operace mízních uzlin při odstraňování karcinomu prsu, o prvních zkušenostech s magnetickým odhalením sentinelových uzlin (ty leží mezi nádorem a centrální částí organismu), o tom, jak často dochází k recidivě karcinomu prsu u pacientek po operaci a plastice nebo například o výsledcích biologické léčby tohoto onemocnění,“ sdělila hlavní organizátorka této konference primářka písecké chirurgie MUDr. Marta Horáková.
11. října 2017
Do Nemocnice Písek, a. s., přichází stále více pacientů s kýlou. Důvodem je fakt, že zde už osmým rokem funguje Centrum pro řešení kýly, které poskytuje vynikající péči v této oblasti. V Centru využívají nejmodernější poznatky tohoto oboru, novinky a přístrojové vybavení k zákrokům, šitým pacientům na míru.
Písecká nemocnice patří mezi chirurgická pracoviště v České republice s komplexní péčí o pacienty s kýlou širokého věkového spektra. V současnosti zde provádí ročně na čtyři sta operací, ze 60 procent se jedná o tříselné kýly. „V Písku je tato operativa rozvinutá, a to zejména proto, že ji zde provozujeme řadu let a máme tedy značné zkušenosti. Centrum pro řešení kýly jsme založili v roce 2010. Vloni jsme začali ve větší míře zajišťovat i péči o dětské pacienty, trpící tímto onemocněním, a to díky vzniku Dětské chirurgické poradny,“ uvedl předseda představenstva Nemocnice Písek, a. s., MUDr. Jiří Holan, MBA.
Při péči o pacienty s kýlou v Písku respektují nejmodernější způsoby operování, používají polovstřebatelné, velkoporézní a plně elastické implantáty, které jsou lidským organismem velmi dobře snášeny. Metoda s sebou mimo jiné přináší lepší kosmetický efekt, kratší dobu hospitalizace i rychlejší rekonvalescenci. Operace jsou většinou prováděny laparoskopicky a propracovaný postup běžně umožňuje hospitalizaci pacienta v nemocnici o délce maximálně čtyř dní a po dvou až třech týdnech jeho návrat do práce.
Centrum a jeho poradna usnadňují práci s pacienty. „Máme prostor vysvětlit jim v klidu vše potřebné o tomto onemocnění. Velmi důležitá je také zpětná vazba, tedy dlouhodobé sledování pacientů po operaci. Všechny zveme v pravidelných intervalech na kontroly, výsledky zaznamenáváme do speciálních protokolů a získané zkušenosti aplikujeme, ale také je předáváme i dalším odborníkům,“ řekla MUDr. Lenka Cafourková z Centra pro řešení kýly Nemocnice Písek, a. s.
Do centra, které je přístupné veřejnosti každý pátek od 9 do 12 hodin, přicházejí pacienti bez doporučení svého lékaře nejen ze spádového obvodu písecké nemocnice. Po vyšetření je stanovena indikace k případnému operačnímu zákroku. Ten je co do rozsahu a způsobu výkonu prováděn na míru každému pacientovi podle stavu, věku, velikosti kýly a prognózy dalšího pracovního života. Je zde rovněž prostor na seznámení pacienta se všemi aspekty onemocnění, způsobu operace a také pooperační péče.
Problematice dětské kýly se zase věnují v Dětské chirurgické poradně, kterou písecká nemocnice provozuje už tři čtvrtě roku v prostorách ambulantního traktu dětského oddělní a je otevřena vždy v úterý od 9.00 do 11.00. Do poradny lze objednávat děti od narození až do osmnácti let věku.
„Dětská chirurgie, na rozdíl od dospělé, je specifická v tom, že veškeré úkony probíhají tempem přizpůsobeným dítěti. Pro některé děti může být návštěva stresujícím zážitkem, proto jsou naše prostory pro děti i rodiče vlídné a klidné. Dětem trpělivě nasloucháme a dáváme jim prostor, aby samy popsaly své obtíže. Spolupracujeme s rodinou, aby se děti na návštěvu těšily. Rodiče nabádáme, aby se nás ptali a diskutovali. Vždy je lepší přijmout informace od odborníků, než se spoléhat na zdroje veřejně dostupné,“ uvedla primářka Horáková.
Kýla se vyskytuje v každém věku, nejčastěji jako kýla tříselná (tvoří zhruba 80 procent), další je například pupeční kýla a kýla v jizvě. Jedná se o defekt v břišní stěně, kterým se navenek vyklene z útrob dutiny břišní vak, tvořený většinou pobřišnicí. Obsahem kýly může být střevo, břišní tuk, případně některý jiný nitrobřišní orgán. Kýlu lze rozpoznat nahmatáním bulky na povrchu těla, nejčastěji v třísle, pupku, jizvě. Od jejího nalezení po operaci a rekonvalescenci to trvá běžně šest až osm měsíců a pacient je opět zcela zdráv.
- Písecký mamologický den 2019 - Informační dokument